Na závody světového poháru jsem se obrovsky těšil, že po třech letech odmlky se poměřím se světovou špičkou. Na světáku jsou vždy dva závody. Časovka jednotlivců a road race (hromadný start). Belgie je přeci jen kus cesty a o to víc pokud jedete až do Ostende, které je severu u moře.
Je to přibližně 950 km což je asi 10h jízdy, a proto je potřeba vyrazit včas a mít alespoň den volno před závodem. Časovka se jela ve čtvrtek a tak jsem vyrazil v úterý ráno. Musím říci, že cesta frčela solidně až do doby, kdy jsme nechtěně sjeli do Bruselu, místo toho abychom jeli hezky okolo. Jen pro představu, bo asi nevíte jaké je sedět na vozmenském zadku v autě, tak 2 hodin v autě je solidní, 4 už je sportovní výkon, 6 už je profi sportovec v sezení, 8h zavání s magorismem sedícího, 10h ze sexy vozmenského zadečku se začíná dělat karbanátek z mletého a 12hod = rozklepaný řízek z restaurace co šetří. Tudíž už žádné maso, ale jen strouhanka. Ano sjeli jsme v době, kdy všichni končí v práci a byl to zásek na hodinu a půl. Byl jsem ochoten jít do karboše, ale skončil jsem na řízku a 12h 30min sedu v autě. Plus je, že musím říct v Bruselu je hodně zeleně a parků.
Je to přibližně 950 km což je asi 10h jízdy, a proto je potřeba vyrazit včas a mít alespoň den volno před závodem. Časovka se jela ve čtvrtek a tak jsem vyrazil v úterý ráno. Musím říci, že cesta frčela solidně až do doby, kdy jsme nechtěně sjeli do Bruselu, místo toho abychom jeli hezky okolo. Jen pro představu, bo asi nevíte jaké je sedět na vozmenském zadku v autě, tak 2 hodin v autě je solidní, 4 už je sportovní výkon, 6 už je profi sportovec v sezení, 8h zavání s magorismem sedícího, 10h ze sexy vozmenského zadečku se začíná dělat karbanátek z mletého a 12hod = rozklepaný řízek z restaurace co šetří. Tudíž už žádné maso, ale jen strouhanka. Ano sjeli jsme v době, kdy všichni končí v práci a byl to zásek na hodinu a půl. Byl jsem ochoten jít do karboše, ale skončil jsem na řízku a 12h 30min sedu v autě. Plus je, že musím říct v Bruselu je hodně zeleně a parků.
Po příjezdu do Ostende k hotelu cca 18:45 přišel lehký zásek a to dveře do hotelu jsou zamčené. Dobrá, šetřil jsem a dal 3 hvězdu,jenže jsem nečekal, že pokud na recepci píšou, že personál je do 19h, tak že už na recepci v 18.45 nikdo nebude. Přeskočím obštrukce a rovnou řeknu ponaučení. Když vám přijde ínformační mail o ubytování asi je dobré ho číst. Mail jsem přečetl až po 30 min dobývání se do hotelu a to jsem ho chtěl smazat když přišel. Prostě byl tam kód ke dvěřím a i k trezoru na recepci, kde byl klíč od pokoje. Kolem osmé ulehám na postel a můj zadek se mnou nemluví. Byla tichá domacnost no co už.
Ve středu bylo tedy na plánu hlavně ořachnout, projet si trať a večer meeting s reprezentací. Meeting je důležitý z důvodu rozdání startovek, čísel a čipů. Start časovky na 20 km, plánován na cca 17h čtvrtek. Musím říct, že časovka není má oblíbená disciplína a jezdí se většinou takhle pozdě odpoledne. Moc mi to nesedí i z důvodu, že mám moc času na přemýšlení a vystresování sebe sama. Což se mi dokonale povedlo. Od startu až do cíle jsem se pral s tempem a nejelo se mi vůbec dobře. Jelo se mi vlastně strašně, ale to nemění nic na tom, že kluci jsou světová špička a fakt kvalitní borci a prostě si mě namazali na chleba, řekl bych až nechutně. To je prostě realita. Byl jsem tedy 9. z 10 a ten poslední nedokončil závod. Za mě zklamání, protože opravdu tréninku dávám vše co mohu. Nicméně je tu ještě sobota a hromadný závod. Ten statuje v 11hod což je můj čas kdy i trénuju a nebude tolik času si pustit kraviny do hlavy.
Do závodu jdu s jasnou instrukcí a to zkusit najít solidní tempo a zkusit ho držet. Nekoukat na kluky bo za dva dny nedoženu manko výkonnostní mezi námi. Už na startu se cítím podstatně lépe a namotivovaný správně. Závod se jede na 6 kol kdy jedno kolo má 10km. Takže jsem nasadil tempo ať vydržím do cíle. Po chvilce mi dojely ženy a já si řekl no proč se dvou nechytnout a gentlmensky jim jet v háku. Tempo bylo sice o poznání vyšší než jsem nasadil já, ale jsem tu od závodů ne jezdit v komfortní zóně. Držel jsem se celkem v pohodě a najednou to odsejpalo, ale jen do chvíle, než přišel okamžik, kdy první slečna ve sjezdu skřípla v zatáčce druhou a ta to narvala do plastové bariery a vyletěla z handbiku. Já jel třetí a vyhnul se o chlup díky předvídavosti. Nevím proč, ale tušil jsem, že se něco stane. První slečna mi odskočila na 50m a já ji zkoušel nahánět (btw. ano závodím s muži, ale jezdí s námi i ženy), ale neúspěšně u moře bylo lehce větrno a jeli jsme furt stejně od sebe. Což byla škoda, věřím být v těch třech jelo by si lépe a rychleji než sám. navíc jsem si všiml, že slečna z pádu se do závodu vrátila a já se rozhodl počkat, že si následně pomůžeme jízdou v háku.
To bych nebyl Čája, abych zase neudělal botu. Čekal jsem ve větrné části a ve chvíli kdy mě dojížděla jsem lehounce přibrzdil a jak byla rozjetá šup rovnou mi odskočila a já ji zase mohl nahánět místo háku. Jsou to chyby nováčka no a daň za první závody. V tomto bohužel nemám zatím žádné zkušenosti v pohybu ve více jezdcích. Tohle střídání tempa, kdy jsem se snažil furt někoho dojíždět mi stálo hodně sil a bylo to znát v mém třetím kole. Přes půl kola jsem měl velkou krizi. Jelikož s námi startuje kategorie, která má menší hendikep (tudíž jedou rychleji), tak po projetí cílem prvního ostatní už jen dojíždí zbytek rozjetého kola. Kluci dali 5 kol a mě to chytlo před cílem třetího a do dalšího už jsem nebyl puštěn. Kluci mě předjeli o kolo trochu dřív a je ještě pustili do jednoho kola a proto tedy dali 5 a já jen 3. Opět tedy 9. z 10 a ten poslední opět nedojel (nevím proč). Za mě tedy sobota podstatně lepší výkon. Nakoukal jsem si číselně klubů výkon, at’ vím, co zlepšit. Byly to velmi cenné zkušenosti a budu se je snažit úročit při tréninku. Vím přesně na čem zapracovat a udělám to. Cesta domu už utíkala celkem solidně a krom stání 2,5h na dálnici kvůli bouračce to byla nuda.
Těšte se tedy na další report ze závodu
Copyright Pavel Kovář ©2021 | Webdesign by Áňa design
